Současná doba jednou skončí, berme ji jako dar být se svými dětmi a naučit se, jak mít čas sama na sebe

08.06.2021

Spirit coach Edita Friedlová denně pečuje a duševní pohodu svých klientů. Pomáhá jim rozuzlit osobní život a partnerství, ve firmách působí jako motivátorka - lidem pomáhá s pracovní motivací, spokojeností a loajalitou. Sama říká, že vše, co předává, veškerá práce s lidmi a pomoc vychází z osobní cesty, zkušeností a praktikování. "Život mi poskytl různorodé příležitosti prožít mnoho životních zkušeností - život a studium v zahraničí, odlišnosti obchodování a manažerování v ČR a v zahraničí, pády a vzlety v osobním, partnerské a pracovním životě, bytí rodičem láskyplným a důsledným, porozumění své vlastní cesty, její objevování a žití v souladu s hodnotami zachovávající tradici, novodobost, štěstí na své straně a kontinuální pokrok. Jednoduše řečeno, když si přeji být co platná, je třeba na sobě stále pracovat, překračovat zónu komfortu, utužovat ctnosti, úsměv na tváři a radovat se z každé příležitosti."

Jak využít současnou situaci ve svůj prospěch?

I z této nekončící situace, kterou prožíváme už rok, lze "vytěžit" něco pro vlastní dobro. Jedinečností této chaotické doby je, že nás vyvedla z komfortu a stereotypu, cesty není zpět a dopředu vidíme tak maximálně na dva kroky. Ve svůj prospěch ji využijeme přenesením pozornosti k sobě. Ideální doba žít tady a teď a pochopit, že vše, co potřebujeme každý vědět pro svůj život, máme uloženo uvnitř nás samotných. Stačí se probudit, rozhodnout a vyrazit.

Jak předcházet jarní únavě?

Jsem zastánce prevence, tzn. když naslouchám sám sobě, co mé tělo, srdce a mysl potřebuje a přizpůsobuji tomu svůj životní rytmus, mám vyzkoušené, že jarní únava nemá místo, protože se těšíte právě na jaro. Osobně to mám tak, že od října do začátku března vždy dostatečně spím, jím teplá jídla, piju teplé nápoje, udržuji tělo v teple, pravidelně relaxuji, čtu... Využívám chladnější období k hloubce a klidu. S přicházejícím březnem se začínám zcela přirozeně sama brzy ráno budit, piju ovocné a zeleninové šťávy, začínám přidávat do jídelníčku více čerstvých potravin, pravidelně cvičím a jsem v přírodě. Věřím v kontinuální práci. Práce pro mě znamená, že se věnuji tomu, co mě naplňuje, dává mi smysl a rostu. Je to sice dřina, mnohokrát u toho upadnu, avšak to stojí za to! Takové obecné doporučení vidím v těšení se a radosti z jara, pomůže třítýdenní kopřivová kúra, čerstvé potraviny, pohyb a pobyt v přírodě. Cokoliv jiného od zimního režimu.

Jak si udělat čas na sebe i s malými dětmi?

Stále poslouchám, jak nemáme čas, až mám někdy pocit, že je to snad nějaká disciplína a soutěž v tom, kdo má méně času, ten vyhrává. Pro mě osobně je "čas" otázka priorit a sebedisciplíny ve smyslu být k sobě laskavá a vlídná. Z osobní zkušenosti vím, že je to o nastavení si režimu ve své mysli a dodržovat, k čemu jsem se rozhodla. Čas pro sebe je pro mě jeden z nejdůležitějších, protože jaký vztah máme k sobě, takový máme k ostatním. Když si to převedeme do praxe, znamená to, že když se naučím si pravidelně na sebe udělat třeba jen dvacet minut času a strávím je přesně tak, jak si přeji, bez výčitek, že nemám uklizeno, že jsem se nedostatečně věnovala dětem, svému muži..., tzn. že když se na ten svůj čas těším a jsem v něm plně, tak ta pravidelnost v kombinaci s nastavením mysli udělá právě ten efekt, že se budete cítit zanedlouho velmi dobře a projeví se to do celého vašeho života. Víte, věřím tomu, že vše má řešení, jen je na nás, zda jej hledáme a následně realizujeme, pěkně krok za krokem.

Jak žít v souladu se svým skutečným já?

Abychom mohli žít v souladu se svým skutečným já, je třeba jej nejprve nalézt. Hledat je potřeba v sobě. Naše společnost a celý západní svět je zvyklý se orientovat ven. Tam však sebe nenajdeme, tam nacházíme srovnávání, názory a "dobře Ti radím" druhých, žití podle vnějšího světa. Odpověď na Vaši otázku je uložena uvnitř, v nás samotných. Když jsem poprvé pocítila to spojení sama se sebou, uklidnila jsem se a věděla, že teď už se neztratím. To je totiž navždy, ten prožitek to zařídí. Jen je k tomu potřeba opět a zase práce. Jsem opravdu šťastná, že mám tuto zkušenost, protože s mými klienty a klientkami je to vždy o nalézání cesty k sobě, propojení a naplňování toho uvnitř nás samotných. Velmi si vážím a cením každého, kdo je dostatečně odvážný natolik, aby ten krok, oslovit mě, udělal. Za své klienty a klientky bych dýchala, péče o ně je u mě na prvním místě. Vždy říkám, že je naučím, jak být profesionály na svůj život, tedy naplňovat přání, sny a vize jich samotných.

Jak se "nezbláznit", když je celá rodina doma na homeoffice a děti na online výuce?

Těžká otázka a velmi cenná, děkuji za ni. Už ta otázka vybízí ke změně režimu a celkovému nastavení chodu domácnosti. Každá rodina má své návyky a způsoby a proto je vhodné se domluvit, dohodnout tak, aby všichni měli v průběhu dne/týdne alespoň malý prostor na sebe (a věřte, že to není o velikosti bytu), mohli si na chvíli odfrknout. Přijde mi, že toto období nás vede zpět k rodinným hodnotám, vzájemné toleranci, úctě, laskavosti. Co bych osobně udělala jako první? Odnesla televizi někam hodně daleko, neposlouchala to zastrašování a orientovala se na to, aby všichni v rodině byli v pohodě. Zakomponovala častější procházky do přírody, společenské hry, společné stolování. Víte, když byla má dcera malá cácorka, jako pracující matka jsem se častokrát peskovala za to, že jsem s ní málo. V tomto čase jsme spolu 24 hodin denně, beru to jako obrovský dar, který mi byl poskytnut, protože jsem nikdy ve svém životě neměla tolik času na svou dceru a užívám si každého okamžiku (tohle období jednou skončí a my nikdy nevíme, kdy to bude. To je na životě tak fascinující, nikdy nevíme, co přijde, jak dlouho to bude trvat a kdy to skončí). A podotýkám, že co jsem na svém homeofficu, pracuji mnohem více, odpadly mi totiž přejezdy a čas trávený v autě.

Jak předejít ponorkám ve vztahu/doma?

Opět vycházím ze svých zkušeností. Jako první je důležité si uvědomit, že je to běžné, prostě ponorky byly, jsou a budou, tak proč se tím trápit? Už to je první krok k tomu, aby nebyly. Je to takový princip naší mysli, když ji něco trápí, má tendenci tam stále upínat pozornost a tím to přiživovat a ono se to potom plně projevuje v denní realitě. Říká se, že na pozitivní myšlenky se nadřeme mnohem více než na ty negativní, otravné.

Ale ať tomu dáme praktický ráz. Mnoho z této otázky naleznete v předešlých odpovědích. Ve vztahu žijeme celkem tři vztahy - vztah k sobě, vztah k druhému (partnerovi) a vztah k našemu vztahu. To znamená, že je potřeba pravidelně opečovávat všechny tři vztahy a věřte, že tohle není rozhodně otázka času. Tohle je otázka vašeho rozhodnutí, zda chcete, ochoty to dělat a být dostatečně odvážní k tomu dělat změny. Vše se ohraje, dostane do stereotypu, pravidelnosti, získá na všednosti. My bychom měli mít chuť měnit, co jednomu ze tří vztahů nevyhovuje, takhle se nemůžete nikdy ve vztahu nudit, ba naopak. Vztah je obohacen vzájemným sdílením, nasloucháním, také odloučením, protože každé odloučení přináší pocity těšení se z návratů a je tak nějak celkově živo. A kde je živo, tam to žije. :)

Ráda bych se s vámi rozloučila slovy, které mě doprovází již více jak 25 let: "Kde je vůle, tam je cesta." Přeji vám mnoho vůle s příchutí radosti a lásky. Mějte se nádherně.

Edita

Rozhovor vyšel v Obecním zpravodaji Popovičky, Nebřenice, Chomutovice